Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn za okrajem horního města patří k nejstarším doloženým zařízením svého druhu v jižních Čechách. Mohl snad vzniknout v době rozkvětu Rudolfova během druhé poloviny 16. stol. První zjištěná zmínka pochází až z roku 1677, kdy je v urbáři hlubockého panství zaznamenán pustý zámeček Rudolfov s pustým dvorem a zříceným větrným mlýnem podlíž Adamova. Lze tedy předpokládat, že zánik mlýna souvisel se zkázou a všeobecným úpadkem Rudolfova po roce 1620. Ještě když kníže Josef ze Schwarzenberga pronajímal polnímu dělostřelectvu rudolfovský zámeček, uvadí se jako jeho ppříslušenství pustý dvůr a větrný mlýn.
Poloho větrného mlýna prozrazuje pomístní název Windmuhl zachycený na mapě stabilního katastru z roku 1827.
Kovář, D. - Frohlich, J.: Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 213
