DOBŘENICE, kat. území Dobřenice.
Větrný mlýn je již na plánu Dobřenic z r. 1755. Stál ve vzdálenosti asi 550 m na JJZ od kostela v Dobřenicích, při silnici z Nechanic k Přelouči, při její levé straně, na staveb. parcele č. 160 . Patřil k stavení čp. 46, v Dobřenicích. Roku 1841 se uvádí jako větrný mlynář Anton Fendrich pozem. parcela č. 160 v trati U Hradečnice je mu zapsána jako dominikální. Mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy ročně kolem 800 měřic obilí různého druhu. O posledním mlynáři Josefu Fendrychovi se zachoval zajímavá zpráva, že „zrušil lopaty a stroje pak poháněla dvě lopatková kola po dvou stranách povětrníku na svislé hřídeli se otáčející. Fendrych jim říkal bubny.” Soudí se, že tu působily na mlynáře cízí vzory, které poznal snad v Rumunsku z Krymské války. V tomto mlýně se mlelo až do r. 1900. Po smrti J. Fendrych byl dřevěný mlýn r. 1916 zbořen a dřevo zpracováno na palivo. Nadmořská výška lokality je cca 270 m. Zachoval se větší počet vyobrazení mlýna. Pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, náleží dnes manželům Jindřichovi a Janě Mikolandovým a je jimi obhospodařována. Na místě nalezené kameny byly vykopány; použil jich majitel sousední parcely do základů stavby své kůlny.
