Jaké mají obrátky v minutě hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu vždy dáti číslo 225.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Dobřenice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaDobřenice
46
503 25
OkresHradec Králové
P 55
Dobřenice
GPS50° 8' 47.3''
15° 38' 32.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
750 m JV od OU
Zaniklý
před 1755
Větrný mlýn Dobřenice

Pokorný:
Větrný mlýn je již na plánu Dobřenic z roku 1755 (625). Stál ve vzdálenosti asi 550 m na JJZ od kostela v Dobřenicích, při silnici z Nechanic k Přelouči, při její levé straně, na stavební parcele č. 160. Patřil k stavení čp. 46 v Dobřenicích (626). Roku 1841 se uvádí jako větrný mlynář Anton Fendrich a pozemková parcela č. 160 v trati U Hradečnice je mu zapsána jako dominikální (627). Mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy ročně kolem 800 měřic obilí různého druhu (628). O posledním mlynáři Josefu Fendrychovi se zachovala zajímavá zpráva, že „zrušil lopatky a stroje pak poháněla dvě lopatková kola po dvou stranách povětrníku na svislé hřídeli se otáčející. Fendrich jim říkal bubny“ (629). Soudí se, že tu působily na mlynáře cizí vzory, které poznal snad v Rumunsku za Krymské války. V tomto mlýně se mlelo až do roku 1900 (630). Po smrti J. Fendrycha byl dřevěný mlýn roku 1916 zbořen a dřevo zpracováno na palivo (631). Nadmořská výška lokality je cca 270 m (632). Zachoval se větší počet vyobrazení mlýna (633). Pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, náleží dnes manželům Jindřichovi a Janě Mikolandovým a je jimi obhospodařována. Na místě nalezené kameny byly vykopány; použil jich majitel sousední parcely do základů stavby své kolny (634).
(625) V. Deyl, 1.c., 20. O uvedeném plánu Dobřenic sdělilo Krajské vlastivědné museum Zdenka Nejedlého v Hradci Králové, že není známo, kde je plán uložen (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ze 16.1. 1956).
(626) SÚA, IS, Bydžovsko 98, stav roku 1841, list IV.
(627) SÚA, SK, duplikát, 97, 3, Dobrzenitz, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol.
(628) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK,sumář kraj Královéhradecký,Windmühlen. Katastrální oceňovací elaborát SK uvádí pouze jeden větrný mlýn mezi ostatními policejními a komerciálními živnostmi. (SÚA, cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853).
(629) V. Deyl, 1.c.
(630) Zpočátku se mlelo žito, později se jen šrotovalo (GÚ-ČSAV, VM-Č), sdělení rady MNV Dobřenice z8.4.1956,čj.244/56 na základě zprávy pí. Fendrichové, jíž dnes náleží dům čp. 46.
(631) Je ještě vyznačen na katastrální mapě z roku 1903 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 1208, list 4, Dobřenice); GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení rady MNV Dobřenice na základě místní kroniky.
(632) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Přelouč 3-3, 1954.
(633) Uvádí je uvedený článek V. Deyla. Reprodukce kresby otištěn v Ottových Čechách, IV, Polabí, Praha s.d., 43; vyobrazení mlýna vlastní i pí. Fendrichová a F. Luka (fotografie) z Dobřenic (cit. sdělení rady MNV Dobřenice).
(634) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Dobřenicích z 31.7. 1970 (Pihová).
Dobřenice (Dobrezenitz), o. Hradec Králové, kraj Královéhradecký.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), na mapě Čechy z roku 1764-1767, list číslo 112, je ve východním okraji obce nakreslena značka větrného mlýna


Historie obecně

Mlýn je vyobrazen na
  • I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Fendrich Anton
    • Fendrych Josef
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    zdroj: Vlastivědný sborník Královehradeckac 1936

    Historické fotografie a pohlednice

    Obrazy

    Historické mapy