Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Dobřenice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaDobřenice
46
503 25
OkresHradec Králové
Pokorný 55
Dobřenice
GPS50° 8' 47.3''
15° 38' 32.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
550 m JJZ od kostela
Zaniklý
před 1755
Větrný mlýn Dobřenice

DOBŘENICE, kat. území Dobřenice.
Větrný mlýn je již na plánu Dobřenic z r. 1755. Stál ve vzdálenosti asi 550 m na JJZ od kostela v Dobřenicích, při silnici z Nechanic k Přelouči, při její levé straně, na staveb. parcele č. 160 . Patřil k stavení čp. 46, v Dobřenicích. Roku 1841 se uvádí jako větrný mlynář Anton Fendrich pozem. parcela č. 160 v trati U Hradečnice je mu zapsána jako dominikální. Mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy ročně kolem 800 měřic obilí různého druhu. O posledním mlynáři Josefu Fendrychovi se zachoval zajímavá zpráva, že „zrušil lopaty a stroje pak poháněla dvě lopatková kola po dvou stranách povětrníku na svislé hřídeli se otáčející. Fendrych jim říkal bubny.” Soudí se, že tu působily na mlynáře cízí vzory, které poznal snad v Rumunsku z Krymské války. V tomto mlýně se mlelo až do r. 1900. Po smrti J. Fendrych byl dřevěný mlýn r. 1916 zbořen a dřevo zpracováno na palivo. Nadmořská výška lokality je cca 270 m. Zachoval se větší počet vyobrazení mlýna. Pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, náleží dnes manželům Jindřichovi a Janě Mikolandovým a je jimi obhospodařována. Na místě nalezené kameny byly vykopány; použil jich majitel sousední parcely do základů stavby své kůlny.


Historie obecně

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Fendrich Anton
  • Fendrych Josef
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

zdroj: Vlastivědný sborník Královehradeckac 1936

Historické fotografie a pohlednice

Obrazy

Historické mapy