Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Hlavnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHlavnice
Raabův 137
747 52
OkresOpava
Burian 128
Hlavnice
GPS49° 55' 46.0''
17° 42' 25.9''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s částí technologie
1,6 km VVS od středu obce
181183/8-1370 z r.1964
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1840
Větrný mlýn Hlavnice

Větrný mlýn německého typu byl původně postaven v roce 1810 v obci Sosnová. V roce 1840 byl větrný mlýn, dnes zvaný Raabův, převezen do Hlavnic. Jmenuje se podle posledního mlynáře Jana Raaba. Po válce byla usedlost s mlýnem přidělena Vincenci Jaroňi podle Benešova dekretu č.12/45 Sb. o rozdělení německého majetku. V roce 1953 byl mlýn ještě funkční. Na základě prohlášení pana Jaroně o vzdání se přídělu převzal o deset let později již neudržovaný mlýn stát, který v roce 1974 zorganizoval kompletní rekonstrukci již téměř zříceného mlýna. Z vnitřního zařízení zůstal pouze val s palečnými koly a části mlýnských složení. Stavba byla obnovena avšak bez možnosti otáčení proti větru. Od roku 1986 se o pustnoucí mlýn začala zajímat organizace Českého svazu ochránců přírody. Mladí lidé v rámci akce Brontosaurus odvedli do r.1992 pod vedením Milana Hrabánka obrovský kus práce. Položili základy ke skanzenu slezské lidové architektury, opravili stodolu pro výstavní i obytné účely, přivezli tři špýchary a budovali expozici větrného mlynářství na Opavsku. Bohužel nedořešené restituční spory jejich práci zastavily a mlýn i ostatní objekty bez pravidelné péče opět chátrají. Perutě již opět nutně potřebují opravu.
Mlýn má půdorys 5,7 x 6,2 m a výšku 11,4 m. Střecha a návětrná strana jsou pokryty šindelem, ostatní stěny jsou obedněny. Průměr větrného kola je 15 m. Perutě jsou lomeny o úhel 250 jako v nedalekých Cholticích. Na hlavním hřídeli jsou naklínována dvě palečná kola o průměrech 3,5 a 3,3 m a osazena 84 jednoduchými a 102 dvojitými palci. Menší palečné kolo fungovalo také jako řemenice. Cévová kola a převody na dvě mlýnská složení se nedochovaly. Kameny prvního mlýnské složení mají průměr 1,3 m, výšky 22 a 18 cm, druhého složení průměry 0,93 resp. 1 m a výšky 29 a 25 cm (první údaj patří k běhounu, druhý ke spodnímu kameni).
Dnes je objekt neobydlený, neudržovaný a volně přístupný. Je zde velké nebezpečí, že může dojít ke zničení této ojedinělé památky.
Na pozemku jsou uloženy zbytky větrného mlýna z Radkova. Jedná se o základový kříž, apoštoly, otce, sedlo a val s části palečného kola. Z prohlídky valu je zřejmé, že se jednalo o mlýn s třemi palečnými koly. Tato konstrukce je u nás neobvyklá, zřejmě jde o polský vliv, kde znají uspořádání s více palečnými koly i se zalomením perutí.


Historie obecně

 

 

 

 

Článek Ing. Pecháčka:

Raabův mlýn je sloupového typu. V současné době již není schopen mlít, neboť chybí části vnitřní zařízení. Původní obydlí mlynářů bylo zbouráno v šedesátých letech, zůstala stát jen stodola. Větrný mlýn byl postaven v roce 1810 v nadmořské výšce 410 metrů. V roce 1929 se stal majitelem Jan Raab. Ještě v roce 1953, kdy se jeho majitelem stala rodina Vincence Jaroně, byl mlýn plně funkční. V následujících letech pečovalo o stavbu Vlastivědné zařízení okresu Opava se sídlem v Hradci nad Moravicí a v roce 1973 přešel mlýn na Správu zámku v Hradci nad Moravicí. V roce 1974 byl mlýn ve velmi špatném stavu. O záchranu se postaralo Jednotné zemědělské družstvo z Kravař na Hlučínsku. Mlýn byl v roce 1974 opatřen novými křídly, znovu zastřešen, vnitřní zařízení však již nebylo opraveno. V roce 1985 převedlo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě jako správce nemovitých zařízení hospodářskou smlouvou mlýn do vlastnictví Jednotného zemědělského družstva Hlavnice.

V roce 1986 se o starý větrný mlýn začal zajímat MUDr. Milan Hrabánek spolu s partou mladých lidí. Vytvořili 16. základní organizaci Větrný mlýn Českého svazu ochránců přírody, jejíž hlavní činností se stala ochrana starého hlavnického větrného mlýna včetně přilehlých objektů. Projekt na ochranu a opravu celého objektu, předložený státním orgánům, byl přijat. Parta získala dotace od státu i zemědělských družstev a dala se do práce. Do roku 1992 odvedla obrovský kus práce. V rámci celostátní akce Brontosaurus jim pomohli s opravami mladí lidé z celé republiky. Z původní zástavby, kterou tvořil obytný dům, výměnek, chlévy, stodola a větrný mlýn, stál v roce 1986 pouze mlýn a stodola. V rámci adaptace v dalších letech vznikla obytná mlynářská chalupa pro muzejní účely. Ve druhém podlaží byly vytvořeny ubytovací kapacity pro turisticko – přírodovědné oddíly dětí a mládeže z celé ČR.

Součástí areálu se staly špýchary z 19. století, které dotvářejí atmosféru budoucího malého skanzenu a základny pro děti a mládež. V Kobeřicích na Hlučínsku totiž stávaly na jedné louce původní špýchary v zachovalém stavu, které kdysi sloužily k uskladnění obilí. Měly se stát základem přírodního skanzenu slezské lidové architektury. Jenže člověk míní a osud mění. Louka musela být v rámci restituce vrácena původnímu majiteli a tak ještě než začal sloužit skanzen svému účelu, zanikl. Do řešení se v roce 1992 vložila 16. základní organizace Větrný mlýn Českého svazu ochránců přírody a ve spolupráci s Okresním úřadem v Opavě zajistila přestěhování špýcharů do Hlavnice na pozemek větrného mlýna. Tesařská firma z Lesních Albrechtic pod odborným vedením rožnovské firmy rozebrala oba špýchary na jednotlivé části a poškozené díly nahradila novými. Na místě určení v Hlavnici opět špýchary poskládala do původní podoby. Hlavnický pozemek starého mlýna byl tedy doplněn o dva dvoupatrové špýchary z roku 1856, které představují typické hospodářské budovy opavských statků 19. století. Brzy nato přibyl ke dvěma špýcharům třetí z Loděnice.
Původní větrný mlýn a tři špýchary se staly základem snahy 16. základní organizace Větrný mlýn Českého svazu ochránců přírody o zachování části lidové architektury, související s vývojem mlynářského řemesla opavského okresu. Zaměření a náplň expozice byly v hrubých rysech projednány na společné poradě mladých s pracovníky Technického muzea v Brně a Zemědělského muzea v Praze. Podle závěrů této porady by měla být expozice realizována na dvou místech. V zámku v Hradci nad Moravicí by výstava měla řešit vznik a historicko – technický vývoj větrných mlýnů. V areálu Raabova mlýna v Hlavnici by měla být druhá část expozice, na volném prostranství a v současných zastřešených objektech. Některé předměty, na příklad palečné kolo s hlavním hřídelem, podstavec mlýna, mlýnské kameny apod., je možné vidět již dnes. V budově by pak měly být vystaveny menší předměty - síta, mlynářská zařízení, nádoby, různé modely apod. Cílem této plánované expozice větrného mlynářství je zachránit poslední památky na minulou dobu a představit veřejnosti větrné mlýny jako velice vyspělá technická zařízení své doby.
Jenže snaha mladých ochránců přírody o zachování části lidové architektury byla přerušena restitucí. O usedlost a pozemek, na němž stojí větrný Raabův mlýn, zažádali nejen potomci původních majitelů Raabovi – Košárkovi v zastoupení paní Markéty Košárkové z Mladecka, ale také potomci rodiny Jaroňovy z Hlavnice, kteří získali usedlost i pozemek přídělem podle Benešova dekretu č. 12 Sb. o konfiskaci těsně po válce. Jaroňovi pak v únoru 1964 předali usedlost státu na základě prohlášení o vzdání se přídělu s mlýnem v neudržovaném stavu. V roce 1988 získala hospodářskou smlouvou tento pozemek již jmenovaná základní organizace ochránců přírody do trvalého užívání. Podmínkou převzetí bylo, že organizace mladých naplní záměr své činnosti, tzn. adaptaci a rekonstrukci celého areálu větrného mlýna v podobu zemědělského muzea se zaměřením na vývoj mlynářství na Opavsku.

Raabův větrný mlýn v Hlavnici začíná opět chátrat. Zda bude již podruhé zachráněn (první rekonstrukce v roce 1974) závisí na rychlosti rozhodnutí Pozemkového úřadu v Opavě. Mladí lidé ještě mají chuť mlýn nejen zachránit, ale i povýšit jeho hodnotu vytvořením muzea větrného mlynářství v našem regionu.

Ing. Jiří Pecháček, 2000

Zveřejněno v časopise Vlastivědné listy
Použitá literatura:
Berka, Miroslav Ing. a kol.: Sborník materiálů ze semináře o větrných mlýnech,
Technické muzeum Brno, Brno, 1975
Berka, Miroslav Ing. a kol.: Větrné mlýny jako technické památky,
Technické muzeum Brno, Brno, 1979
Hrabánek, Milan MUDr.: Expozice větrného mlynářství na Opavsku,
rukopis, Hlavnice, 2000

 

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Jaroň Vincenc (1952 -
    • Kuhn Ignatz (1840 - 1906)
    • Raab Jan (19036 -
    • Raab Jan (1936 - 1952)
    • Raab Johann (1906 - 1936)
    Dochován bez nežádoucích přestaveb
    Německý
    Dřevěná
    Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: ozdoby palečního kola)
  • Mlýn má půdorys 5,7 x 6,2 m a výšku 11,4 m. Střecha a návětrná strana jsou pokryty šindelem, ostatní stěny jsou obedněny. Průměr větrného kola je 15 m. Perutě jsou lomeny o úhel 250 jako v nedalekých Cholticích. Na hlavním hřídeli jsou naklínována dvě palečná kola o průměrech 3,5 a 3,3 m a osazena 84 jednoduchými a 102 dvojitými palci. Menší palečné kolo fungovalo také jako řemenice. Cévová kola a převody na dvě mlýnská složení se nedochovaly. Kameny prvního mlýnské složení mají průměr 1,3 m, výšky 22 a 18 cm, druhého složení průměry 0,93 resp. 1 m a výšky 29 a 25 cm (první údaj patří k běhounu, druhý ke spodnímu kameni).

    Informace zpracované a platné k 25pm31Europe/Prague.f2018Sun, 25 Mar 2018 23:52:07 +020003pm31.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 2)
  • Trámy základového kříž májí rozměry 44 * 66 cm. U otce jsou zdobeny.
    Otec má profil 65 x 72 cm, Matka 60 x 60 cm.

    Mlýn má dvě paleční kola:
    - první (od schodů) jedna řada 84 zubů, průměr 3,5 m, je složené ze tří vrstev segmentů, prokolíkované
    - druhé má 102 dvojitých zubů (dva vedle sebe), průměr 3,34 m, složené ze dvou vrstev segmentů, na obvodu je řemenice

    Val má v prostředku průměr 51 cm, u hlavy je tlustší.

    Dvě mlýnská složení:
    - větší má průměr 1,33 m, výška běhounu je 21 cm, spodku - nezměřeno
    - menší má průměr běhounu 0,91 m o výšce 28 cm, spodek má průměr 1,36 m

    Perutě 4, průměr větrného kola 17.28 m, plocha křídel je 16,7 m2. Činná plocha l křídla je 10 - 12 m2. Větrné kolo se otáčí ve směru hdinových ročiček
    Technologické vybavení
  • paleční kolo
  • větrné kolo (perutě lomené)
  • vodorovný hřídel - val
  • Výkresy z roku 1930:



     

    Informace zpracované a platné k 25pm31Europe/Prague.f2018Sun, 25 Mar 2018 23:52:07 +020003pm31.

    Na mlýně v Hlavnici byla natáčena pohádka Nesmělý Mikeš. Režizérem byl Václav Křístek.

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy

    Ostatní