Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Kolik obrátek udělá rychloběžný válec u šrotovky?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a pošet otáček musí dát v součtu vždy číslo 320.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kuželov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKuželov
156
696 73
OkresHodonín
Burian 261
Kuželov
GPS48° 51' 9.7''
17° 29' 45.0''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
1,1 km JV od OÚ
28963/7-2293 z r. 1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1842
Větrný mlýn Kuželov

V roce 1842 byl nákladem kuželovské obce postaven větrný mlýn holandského typu. Důvodem byl nedostatek vodních toků a tedy i vodních mlýnů v okolí. Na jeho stavbu bylo potřeba 300 koňských fůr kamene. Mlýn má u nás neobvyklý, výrazně kuželovitý tvar. U paty má průměr 8,6 m a o sedm metrů výš je o 3,9 m užší. Tento tvar ještě podtrhuje 2,8 m vysoká, strmá šindelová střecha. Větrné kolo má průměr 15,6 m a čtyři křídla. Jedno křídlo má plochu cca 8 m2. Hlavní hřídel pod střechou je uložena lehce šikmo (o 3,5o), má průměr 46 cm a délku přes šest metrů. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,2 m a přes céví pohání svislou, kovovou hřídel. Jediné mlýnské složení má pohon zdola. Celkový převod je 1:14,8.
Po dobu šedesáti let byl mlýn pronajímán a nájemci, kteří bydleli v přízemí, se často střídali. Teprve v roce 1904 kupuje mlýn na půjčku Jan Kašík. Výdělky z mlýna byly ale tak malé, že se nedařilo půjčku nikdy splatit. V roce 1906 byla u mlýna postavena obytná stavba z peněz, která poslal syn mlynáře Bedřich z Ameriky. Ten po svém návratu v roce 1920 přistavěl ještě chlév a později stodolu. V té době se ve mlýně již jen šrotovalo. I toto skončilo zapečetěním mlýna v roce 1941. Protektorátní orgány měly strach z nekontrolované výroby a distribuce mouky. Po válce se Bedřich Kašík pokusil o obnovu mlýna, ale v roce 1946 činnost nadobro ukončil. V roce 1948 provedl s přispěním státu opravu šindelové střechy a i nadále se snažil mlýn udržovat. Za pomoci lesnické školy ve Strážnici opravil v roce 1964 větrné kolo. Pan Kašík zemřel v roce 1971. Dva roky po jeho smrti zakoupilo mlýn Technické muzeum v Brně, které provedlo celkovou rekonstrukci a mlýn zachránilo. V roce 1977 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Jedná se o nejlépe zachovalý větrný mlýn holandského typu v ČR. Slouží jako expozice větrného mlynářství a muzeum horňáckého bydlení na přelomu 19.a 20. století.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: dva rumpály pod střechou)
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • transmise s řemenicemi (převody palci)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - interiér

    Ostatní

    Současné fotografie - exteriér