Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kuželov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKuželov
156
696 73
OkresHodonín
Burian 261
Kuželov
GPS48° 51' 9.7''
17° 29' 45.0''
Mapová značkaHolandský / Veřejně přístupný
1,1 km JV od OÚ
28963/7-2293 z r. 1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1842
Větrný mlýn Kuželov

V roce 1842 byl nákladem kuželovské obce postaven větrný mlýn holandského typu. Důvodem byl nedostatek vodních toků a tedy i vodních mlýnů v okolí. Na jeho stavbu bylo potřeba 300 koňských fůr kamene. Mlýn má u nás neobvyklý, výrazně kuželovitý tvar. U paty má průměr 8,6 m a o sedm metrů výš je o 3,9 m užší. Tento tvar ještě podtrhuje 2,8 m vysoká, strmá šindelová střecha. Větrné kolo má průměr 15,6 m a čtyři křídla. Jedno křídlo má plochu cca 8 m2. Hlavní hřídel pod střechou je uložena lehce šikmo (o 3,5o), má průměr 46 cm a délku přes šest metrů. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,2 m a přes céví pohání svislou, kovovou hřídel. Jediné mlýnské složení má pohon zdola. Celkový převod je 1:14,8.
Po dobu šedesáti let byl mlýn pronajímán a nájemci, kteří bydleli v přízemí, se často střídali. Teprve v roce 1904 kupuje mlýn na půjčku Jan Kašík. Výdělky z mlýna byly ale tak malé, že se nedařilo půjčku nikdy splatit. V roce 1906 byla u mlýna postavena obytná stavba z peněz, která poslal syn mlynáře Bedřich z Ameriky. Ten po svém návratu v roce 1920 přistavěl ještě chlév a později stodolu. V té době se ve mlýně již jen šrotovalo. I toto skončilo zapečetěním mlýna v roce 1941. Protektorátní orgány měly strach z nekontrolované výroby a distribuce mouky. Po válce se Bedřich Kašík pokusil o obnovu mlýna, ale v roce 1946 činnost nadobro ukončil. V roce 1948 provedl s přispěním státu opravu šindelové střechy a i nadále se snažil mlýn udržovat. Za pomoci lesnické školy ve Strážnici opravil v roce 1964 větrné kolo. Pan Kašík zemřel v roce 1971. Dva roky po jeho smrti zakoupilo mlýn Technické muzeum v Brně, které provedlo celkovou rekonstrukci a mlýn zachránilo. V roce 1977 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Jedná se o nejlépe zachovalý větrný mlýn holandského typu v ČR. Slouží jako expozice větrného mlynářství a muzeum horňáckého bydlení na přelomu 19.a 20. století.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: dva rumpály pod střechou)
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • převody a transmise (převody palci)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - interiér

    Ostatní

    Současné fotografie - exteriér