Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kuželov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKuželov
156
696 73
OkresHodonín
Burian 261
Kuželov
GPS48° 51' 9.7''
17° 29' 45.0''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
1,1 km JV od OÚ
28963/7-2293 z r. 1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1842
Větrný mlýn Kuželov

V roce 1842 byl nákladem kuželovské obce postaven větrný mlýn holandského typu. Důvodem byl nedostatek vodních toků a tedy i vodních mlýnů v okolí. Na jeho stavbu bylo potřeba 300 koňských fůr kamene. Mlýn má u nás neobvyklý, výrazně kuželovitý tvar. U paty má průměr 8,6 m a o sedm metrů výš je o 3,9 m užší. Tento tvar ještě podtrhuje 2,8 m vysoká, strmá šindelová střecha. Větrné kolo má průměr 15,6 m a čtyři křídla. Jedno křídlo má plochu cca 8 m2. Hlavní hřídel pod střechou je uložena lehce šikmo (o 3,5o), má průměr 46 cm a délku přes šest metrů. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,2 m a přes céví pohání svislou, kovovou hřídel. Jediné mlýnské složení má pohon zdola. Celkový převod je 1:14,8.
Po dobu šedesáti let byl mlýn pronajímán a nájemci, kteří bydleli v přízemí, se často střídali. Teprve v roce 1904 kupuje mlýn na půjčku Jan Kašík. Výdělky z mlýna byly ale tak malé, že se nedařilo půjčku nikdy splatit. V roce 1906 byla u mlýna postavena obytná stavba z peněz, která poslal syn mlynáře Bedřich z Ameriky. Ten po svém návratu v roce 1920 přistavěl ještě chlév a později stodolu. V té době se ve mlýně již jen šrotovalo. I toto skončilo zapečetěním mlýna v roce 1941. Protektorátní orgány měly strach z nekontrolované výroby a distribuce mouky. Po válce se Bedřich Kašík pokusil o obnovu mlýna, ale v roce 1946 činnost nadobro ukončil. V roce 1948 provedl s přispěním státu opravu šindelové střechy a i nadále se snažil mlýn udržovat. Za pomoci lesnické školy ve Strážnici opravil v roce 1964 větrné kolo. Pan Kašík zemřel v roce 1971. Dva roky po jeho smrti zakoupilo mlýn Technické muzeum v Brně, které provedlo celkovou rekonstrukci a mlýn zachránilo. V roce 1977 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Jedná se o nejlépe zachovalý větrný mlýn holandského typu v ČR. Slouží jako expozice větrného mlynářství a muzeum horňáckého bydlení na přelomu 19.a 20. století.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: dva rumpály pod střechou)
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • transmise s řemenicemi (převody palci)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - interiér

    Ostatní

    Současné fotografie - exteriér