Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Nejl Leopold, Křinecké památky str. 98:
Větrný mlýn nad Zábrdovicemi je Vonkův logický úsudek, který není doložen historickými prameny. Nemusí být však daleko od pravdy, neboť dobové prameny připomínají větrné mlýny u nedalekých Dymokur. Vonka v obecní kronice Zábrdovic uvádí, jak ke svému úsudku Podchotuční mlýn v 90. letech 19. století. Fotografoval Antonín Stifter. 99 došel: Nad Zábrdovicemi - na Fachnerově poli - blízko triangulační věže je nápadně tmavý kruh země, uprostřed světlého pole. Okolo tohoto místa rostou ostružiny, bujné k nevyhubení - památka po pradávném lese. A ten tmavý kruh, to kolo snad je místo kde stával větrný mlýn … k využití větrné energie … snad.
