Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Jen asi 3 roky byl činnosti dřevěný obilní mlýn v Újezdě. František Hojný z čp. 54 v Újezdě jej koupil roku 1884 od Václava Fouska ve Výravě a přemístil odtud do své obce. Mlýn postavil za čp. 54 na Třáneckém kopci (674), na poli Na Širokých při obecní cestě zvané Příčnice. (Č. pozemkové parcely 509/3). Mlýn vyhořel v lednu 1887 a nebyl obnoven (685). Nejsou po něm dnes patrný žádné stopy (676). Lokalita je v nadmořské výšce asi 267 m (677).
(674) SV od Újezda (Topografická sekce 3856/3, 1945). Název na Třáneckým kopci nese i polní trať, srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8203, 1844 (stav roku 1840),list II (Újezd).
(675) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-9, 6. Za upozornění děkujeme J. Horákovi, archiváři v Libranticích (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 1.3. 1956).
(676) Podle svědectví pí. M. Krámové, rozené Hojné, a jiných místních občanů (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Újezd ze 6.4. 1956 a OMS v Hradci Králové z 21.5. 1956, čj. 427/56).
(677) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 4-7, 1952.
