Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O této lokalitě se zmínil J. Horák (660). Mlýn stával asi 500 m na sever od kostela ve Stračově, na pozemkové parcele č. 171; blízko něho, na druhé straně cesty, stála dvě stavení, Salavovo a Hankovo. Byla označena č. stavební parcely 90 a 92 (čp. 59 a 63) (661). Salavovo vyhořelo roku 1885, Hankovo roku 1889. Mlýn byl dřevěný, obilní (662). Nadmořská výška lokality je cca 295 m (663).
Dnes je lokalita v pozemkové parcele č. 175, původní celek č.1, a je obhospodařován JZD Stračov; hon má název Červinka (664).
(660) J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradského, Hradec Králové 1877, 113.- Zprávu nepřesně převzal V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 20 s tím, že mlýn stával severně od Čeňova.
(661) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7362, 1845 (stav roku 1841), list II (Stračov), SÚA, SK, Bydžovsko, 386, 1841, kde větrný mlýn není vyznačen.
(662) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Stračově z 2.3. 1956. Na pozemku tehdy hospodařil J. Zámečník.
(663) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hořice 5-1, 1951.
(664) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Stračov z 9.8. 1970, značka 400/1970.
