Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O této lokalitě se zmínil J. Horák (660). Mlýn stával asi 500 m na sever od kostela ve Stračově, na pozemkové parcele č. 171; blízko něho, na druhé straně cesty, stála dvě stavení, Salavovo a Hankovo. Byla označena č. stavební parcely 90 a 92 (čp. 59 a 63) (661). Salavovo vyhořelo roku 1885, Hankovo roku 1889. Mlýn byl dřevěný, obilní (662). Nadmořská výška lokality je cca 295 m (663).
Dnes je lokalita v pozemkové parcele č. 175, původní celek č.1, a je obhospodařován JZD Stračov; hon má název Červinka (664).
(660) J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradského, Hradec Králové 1877, 113.- Zprávu nepřesně převzal V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 20 s tím, že mlýn stával severně od Čeňova.
(661) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7362, 1845 (stav roku 1841), list II (Stračov), SÚA, SK, Bydžovsko, 386, 1841, kde větrný mlýn není vyznačen.
(662) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Stračově z 2.3. 1956. Na pozemku tehdy hospodařil J. Zámečník.
(663) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hořice 5-1, 1951.
(664) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Stračov z 9.8. 1970, značka 400/1970.
