Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O této lokalitě se zmínil J. Horák (660). Mlýn stával asi 500 m na sever od kostela ve Stračově, na pozemkové parcele č. 171; blízko něho, na druhé straně cesty, stála dvě stavení, Salavovo a Hankovo. Byla označena č. stavební parcely 90 a 92 (čp. 59 a 63) (661). Salavovo vyhořelo roku 1885, Hankovo roku 1889. Mlýn byl dřevěný, obilní (662). Nadmořská výška lokality je cca 295 m (663).
Dnes je lokalita v pozemkové parcele č. 175, původní celek č.1, a je obhospodařován JZD Stračov; hon má název Červinka (664).
(660) J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradského, Hradec Králové 1877, 113.- Zprávu nepřesně převzal V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 20 s tím, že mlýn stával severně od Čeňova.
(661) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7362, 1845 (stav roku 1841), list II (Stračov), SÚA, SK, Bydžovsko, 386, 1841, kde větrný mlýn není vyznačen.
(662) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Stračově z 2.3. 1956. Na pozemku tehdy hospodařil J. Zámečník.
(663) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hořice 5-1, 1951.
(664) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Stračov z 9.8. 1970, značka 400/1970.
