Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O této lokalitě se zmínil J. Horák (660). Mlýn stával asi 500 m na sever od kostela ve Stračově, na pozemkové parcele č. 171; blízko něho, na druhé straně cesty, stála dvě stavení, Salavovo a Hankovo. Byla označena č. stavební parcely 90 a 92 (čp. 59 a 63) (661). Salavovo vyhořelo roku 1885, Hankovo roku 1889. Mlýn byl dřevěný, obilní (662). Nadmořská výška lokality je cca 295 m (663).
Dnes je lokalita v pozemkové parcele č. 175, původní celek č.1, a je obhospodařován JZD Stračov; hon má název Červinka (664).
(660) J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradského, Hradec Králové 1877, 113.- Zprávu nepřesně převzal V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 20 s tím, že mlýn stával severně od Čeňova.
(661) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7362, 1845 (stav roku 1841), list II (Stračov), SÚA, SK, Bydžovsko, 386, 1841, kde větrný mlýn není vyznačen.
(662) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV ve Stračově z 2.3. 1956. Na pozemku tehdy hospodařil J. Zámečník.
(663) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hořice 5-1, 1951.
(664) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Stračov z 9.8. 1970, značka 400/1970.
