Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Tomanů větřák, vznikl i zanikl mezi roky 1858 – 1895
Větřák si postavil i rozebral sedlák Ignác Šustek II, který byl čtvrtým hospodářem na gruntu č.p. 107. Na větřáku mlel, šrotoval, brousil nástroje i řezal šindele. Byl velice zručný na všechna „kunštovní“ řemesla, vyráběl nejen různé nářadí, ale i hudební nástroje, postavil dokonce i varhany.
Mlýn se jmenuje podle přezdívky rodu Šustků sídlícím na tomto gruntu.
