Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Tomanů větřák, vznikl i zanikl mezi roky 1858 – 1895
Větřák si postavil i rozebral sedlák Ignác Šustek II, který byl čtvrtým hospodářem na gruntu č.p. 107. Na větřáku mlel, šrotoval, brousil nástroje i řezal šindele. Byl velice zručný na všechna „kunštovní“ řemesla, vyráběl nejen různé nářadí, ale i hudební nástroje, postavil dokonce i varhany.
Mlýn se jmenuje podle přezdívky rodu Šustků sídlícím na tomto gruntu.