Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Tomanů větřák, vznikl i zanikl mezi roky 1858 – 1895
Větřák si postavil i rozebral sedlák Ignác Šustek II, který byl čtvrtým hospodářem na gruntu č.p. 107. Na větřáku mlel, šrotoval, brousil nástroje i řezal šindele. Byl velice zručný na všechna „kunštovní“ řemesla, vyráběl nejen různé nářadí, ale i hudební nástroje, postavil dokonce i varhany.
Mlýn se jmenuje podle přezdívky rodu Šustků sídlícím na tomto gruntu.
