Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn byl postaven v roce 1840 mlynářem Matuškou. Mlýn je válcový, má průměr 9,5 m a výšku 12 m. Od roku 1925 již jen šrotoval, až do doby po druhé světové válce. Poslední mlynář v něm bydlel až do roku 1964, kdy mlýn prodal a odstěhoval se. Nový majitel kupuje mlýn již bez technického vybavení. Po roce 1965 byla stavba mlýna opravena, střecha protnuta dvěma komíny a uvnitř přizpůsobena k rekreačnímu využití. V roce 2002 mění mlýn majitele, který provedl kompletní obnovu tělesa mlýna. Připravuje se i k osazení mlýna perutěmi, které by z něho vytvořily opět výraznou krajinou dominantu.
