Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Skalička | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaSkalička
170
753 52
OkresPřerov
Burian 484
Skalička u Hranic
GPS49° 30' 47.8''
17° 47' 57.6''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
800 m JJV od OÚ
19792/8-572 z r.1963
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1829
Větrný mlýn Skalička

Někdy začátkem 19. století byl v 22 km vzdálených Dřevohosticích postaven větrný mlýn německého typu. Byl sestaven i z dílů starších větřáků. Svědčí o tom datování na závaží r.1786 a na krupníku r.1812. V roce 1850 byl převezen na dnešní místo do Skaličky a od roku 1879 až doposud patří rodině Červků.
O činnosti mlýna máme informace až z roku 1941, kdy mlýn poškodila vichřice. S finanční pomocí úřadů ve výši 600.- Kč byl mlýn opraven těsně před zákazem mletí a zaplombováním. Čtyři roky nečinnosti a procházející fronta se na mlýnu nepříznivě podepsaly. Až do roku 1950 byl mlýn uzavřen a majitel dostával odškodné za neprovozování mlýna. Pan Červek usiloval o obnovu mlýna, trvale žádal o dotace na opravu a často i něco dostal. Dokonce mu v roce 1950 úřady povolily mletí a odpustily daň, protože pečoval o technickou památku. Místní lidé mu však nepřáli a prosazovali rozebrání mlýna a použití dřeva na stavbu JZD. Od roku 1956 dodnes pečuje o mlýn poslední mlynář Antonín Červek. Naposledy mlýn šrotoval v roce 1966.
Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m a je uchyceno v litinové hlavě. Zachovalé převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Mlýnek na proso a kašník jsou na elektrický pohon. V Technickém muzeu v Brně je uložen přesný model mlýna v poměru 1:40.
V krajině docela nenápadný Červkův mlýn stojí uprostřed zahrady se vzrostlými ovocnými stromy. Velmi cenný je tím, že dodnes je provozuschopný a pečlivě udržovaný. Jenom otáčet proti větru s ním nelze. Po domluvě s majitelem si lze mlýn prohlédnout.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Červek Antonín 1948
  • Červek Josef
  • Červková Františka 1897
  • Františka 1879
  • Marie 1903
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Dveře
  • Kamenické prvky
  • Komín
  • Okna
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm.

    Informace zpracované a platné k 01.03.2017.
    Technologické vybavení
  • Krupník
  • Jahelka
  • historický mobiliář (Jaký: fukar, )
  • krupník (holendr)
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • technologický mobiliář
    • fukar na čištění obilí (Upřesnění: )
    • spirálový vykulovač (Upřesnění: )
    • jahelka (Upřesnění: )
  • transmise s řemenicemi
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Obrazy