Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Skalička | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaSkalička
170
753 52
OkresPřerov
Burian 484
Skalička u Hranic
GPS49° 30' 47.8''
17° 47' 57.6''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
800 m JJV od OÚ
19792/8-572 z r.1963
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1829
Větrný mlýn Skalička

Někdy začátkem 19. století byl v 22 km vzdálených Dřevohosticích postaven větrný mlýn německého typu. Byl sestaven i z dílů starších větřáků. Svědčí o tom datování na závaží r.1786 a na krupníku r.1812. V roce 1850 byl převezen na dnešní místo do Skaličky a od roku 1879 až doposud patří rodině Červků.
O činnosti mlýna máme informace až z roku 1941, kdy mlýn poškodila vichřice. S finanční pomocí úřadů ve výši 600.- Kč byl mlýn opraven těsně před zákazem mletí a zaplombováním. Čtyři roky nečinnosti a procházející fronta se na mlýnu nepříznivě podepsaly. Až do roku 1950 byl mlýn uzavřen a majitel dostával odškodné za neprovozování mlýna. Pan Červek usiloval o obnovu mlýna, trvale žádal o dotace na opravu a často i něco dostal. Dokonce mu v roce 1950 úřady povolily mletí a odpustily daň, protože pečoval o technickou památku. Místní lidé mu však nepřáli a prosazovali rozebrání mlýna a použití dřeva na stavbu JZD. Od roku 1956 dodnes pečuje o mlýn poslední mlynář Antonín Červek. Naposledy mlýn šrotoval v roce 1966.
Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m a je uchyceno v litinové hlavě. Zachovalé převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Mlýnek na proso a kašník jsou na elektrický pohon. V Technickém muzeu v Brně je uložen přesný model mlýna v poměru 1:40.
V krajině docela nenápadný Červkův mlýn stojí uprostřed zahrady se vzrostlými ovocnými stromy. Velmi cenný je tím, že dodnes je provozuschopný a pečlivě udržovaný. Jenom otáčet proti větru s ním nelze. Po domluvě s majitelem si lze mlýn prohlédnout.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Červek
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Informace zpracované a platné k 01.03.2017.
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • Krupník
  • Jahelka
  • historický mobiliář (Jaký: fukar, )
  • krupník (holendr)
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • technologický mobiliář
    • fukar na čištění obilí (Upřesnění: )
    • spirálový vykulovač (Upřesnění: )
    • jahelka (Upřesnění: )
  • převody a transmise
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice