Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bařice-Velké Těšany | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBařice-Velké Těšany
39
767 01
OkresKroměříž
B 621
Velké Těšany
GPS49° 14' 24.9''
17° 24' 41.7''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
800 m JV od obce Velké Těšany
47864/7-5882 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1830
Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany

V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení k výstavbě větrného mlýna (německého typu). Žádost byla vyřízena kladně za pouhých 10 dní! Obecní pozemek o velikosti jednoho jitra a 800 čtverečních sáhů zakoupil za 60 zl. a mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Za provozování živnosti musel platit 5 zl. vrchnosti a 54 zl. obci. Již za rok však zemřel. Potom mlýn několikrát měnil majitele a jeho cena vzrostla z 400 zl. v roce 1834 na 3 300 zl. v roce 1874. Až v roce 1889 koupila mlýn rodina Paterů, která vlastnila mlýn až do roku 1968. V srpnu 1890 byl mlýn větrnou smrští vyvrácen. Mlynář Josef Patera ho znovu postavil a zdvojil základní nosné trámy tj. podešve a apoštoly, což je vidět dodnes. Výnos z větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), a tak přikoupil pozemky a věnoval se zemědělství. Mlynářství bylo navíc.
V roce 1941 byl mlýn zapečetěn. Mlynář však zákazu nedbal a mlel načerno po nocích pro místní občany dál. Po zatčení gestapem za spolupráci s partyzány zemřel na Pankráci v cele smrti v roce 1944. Po osvobození již mlýn nefungoval a památkový úřad zabránil rozebrání mlýna na topení. Mlýn však chátral dokud ho neodkoupil ONV v Kroměříži. V roce 1972 začala oprava, která skončila v roce 1979 otevřením mlýna pro veřejnost. Mlýnem již nejde otáčet proti větru, má však zachované jedno mlýnské složení poháněné shora. Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem. Palečné kolo má 92 palců a průměr 3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
Mlýn je dobře udržován a vytváří hezkou dominantu na severních svazích Chřibů. Patří Muzeu Kroměřížska a je veřejně přístupný s průvodkyní, která je potomkem mlynářské rodiny Paterů a bydlí ve vedlejším stavení.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Existující obyčejné složení
  • Technologické vybavení
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Plány - stavební a konstrukční