Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bařice-Velké Těšany | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBařice-Velké Těšany
39
767 01
OkresKroměříž
Burian 621
Velké Těšany
GPS49° 14' 24.9''
17° 24' 41.7''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
800 m JV od obce Velké Těšany
47864/7-5882 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1830
Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany

V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení k výstavbě větrného mlýna (německého typu). Žádost byla vyřízena kladně za pouhých 10 dní! Obecní pozemek o velikosti jednoho jitra a 800 čtverečních sáhů zakoupil za 60 zl. a mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Za provozování živnosti musel platit 5 zl. vrchnosti a 54 zl. obci. Již za rok však zemřel. Potom mlýn několikrát měnil majitele a jeho cena vzrostla z 400 zl. v roce 1834 na 3 300 zl. v roce 1874. Až v roce 1889 koupila mlýn rodina Paterů, která vlastnila mlýn až do roku 1968. V srpnu 1890 byl mlýn větrnou smrští vyvrácen. Mlynář Josef Patera ho znovu postavil a zdvojil základní nosné trámy tj. podešve a apoštoly, což je vidět dodnes. Výnos z větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), a tak přikoupil pozemky a věnoval se zemědělství. Mlynářství bylo navíc.
V roce 1941 byl mlýn zapečetěn. Mlynář však zákazu nedbal a mlel načerno po nocích pro místní občany dál. Po zatčení gestapem za spolupráci s partyzány zemřel na Pankráci v cele smrti v roce 1944. Po osvobození již mlýn nefungoval a památkový úřad zabránil v roce 1946 rozebrání mlýna na topení. Mlýn však chátral dokud ho neodkoupil ONV v Kroměříži. V roce 1972 začala oprava, která skončila v roce 1979 otevřením mlýna pro veřejnost. Mlýnem již nejde otáčet proti větru, má však zachované jedno mlýnské složení poháněné shora. Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem. Palečné kolo má 92 palců a průměr 3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
Mlýn je dobře udržován a vytváří hezkou dominantu na severních svazích Chřibů. Patří Muzeu Kroměřížska a je veřejně přístupný s průvodkyní, která je potomkem mlynářské rodiny Paterů a bydlí ve vedlejším stavení.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Bartoň Josef 1830
  • ONV Kroměříž 1972
  • Páter Ferdinand 1946
  • Páter Josef 1944
  • Patera Josef 1889
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem.

  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
    Technologické vybavení
  • celé mlecí složení
  • cévní kolo
  • lub
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: přes ocas)
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické fotografie a pohlednice