Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Budětsko | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBudětsko
3
798 52
OkresProstějov
B 57
Budětsko
GPS49° 35' 23.7''
16° 55' 41.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
200 m SV od obce
Zaniklý
1872
1924 - rozebrán
Větrný mlýn Budětsko

Větrný mlýn německého typu čp. 3 stával asi 200 m severovýchodně od obce v trati
Za humny od trávníku na čp. 178/2. Byl postaven v roce 1872 a zanikl roku 1924.
Majitelem mlýna byl v roce 1884 Karel Snášel, v roce 1887 Josef Erben a roku
1897 manželé Josef a Františka Spáčilovi.

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,

Stoklas Eugen: Zaniklý větrný mlýn v Budětsku, Vlastivědný sborník 1929-31.

Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Erben Josef 1887 - 1897
  • Snášel Karel 1872 - 1887
  • Spáčil Josef 1897 - 1924
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy

Obrazy

Listinné dokumenty, korespondence