Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Budětsko | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaBudětsko
3
798 52
OkresProstějov
B 57
Budětsko
GPS49° 35' 23.7''
16° 55' 41.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
200 m SV od obce
Zaniklý
1872
1924 - rozebrán
Větrný mlýn Budětsko

Větrný mlýn německého typu čp. 3 stával asi 200 m severovýchodně od obce v trati
Za humny od trávníku na čp. 178/2. Byl postaven v roce 1872 a zanikl roku 1924.
Majitelem mlýna byl v roce 1884 Karel Snášel, v roce 1887 Josef Erben a roku
1897 manželé Josef a Františka Spáčilovi.

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,

Stoklas Eugen: Zaniklý větrný mlýn v Budětsku, Vlastivědný sborník 1929-31.

Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Erben Josef 1887 - 1897
  • Snášel Karel 1872 - 1887
  • Spáčil Josef 1897 - 1924
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy

Obrazy

Listinné dokumenty, korespondence