Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Budětsko | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaBudětsko
3
798 52
OkresProstějov
B 57
Budětsko
GPS49° 35' 23.7''
16° 55' 41.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
200 m SV od obce
Zaniklý
1872
1924 - rozebrán
Větrný mlýn Budětsko

Větrný mlýn německého typu čp. 3 stával asi 200 m severovýchodně od obce v trati
Za humny od trávníku na čp. 178/2. Byl postaven v roce 1872 a zanikl roku 1924.
Majitelem mlýna byl v roce 1884 Karel Snášel, v roce 1887 Josef Erben a roku
1897 manželé Josef a Františka Spáčilovi.

Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,

Stoklas Eugen: Zaniklý větrný mlýn v Budětsku, Vlastivědný sborník 1929-31.

Ročenka Městského muzea v Litovli za rok 1930


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Erben Josef 1887 - 1897
  • Snášel Karel 1872 - 1887
  • Spáčil Josef 1897 - 1924
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické mapy

Obrazy

Listinné dokumenty, korespondence