Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu čp. 3 stával asi 200 m severovýchodně od obce v trati
Za humny od trávníku na čp. 178/2. Byl postaven v roce 1872 a zanikl roku 1924.
Majitelem mlýna byl v roce 1884 Karel Snášel, v roce 1887 Josef Erben a roku
1897 manželé Josef a Františka Spáčilovi.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
Stoklas Eugen: Zaniklý větrný mlýn v Budětsku, Vlastivědný sborník 1929-31.
