Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Kratší asi trvání měl druhý větrný mlýn rovněž dřevěný. Kartograficky je doložen jen katastrální mapou z roku 1841 (870). Stál tehdy na pozemkové parcele č. 395, vzdálené asi 1750 m na západ od rybníka na návsi v Horním Žďáru. Nedaleko stála tehdy dvě dřevěná stavení na pozemkových parcelách č.7 a 78. Roku 1841 je zapsán na tomto dominikálním pozemku (v pozemkové trati Strassenbüschel) Franc Kittner, domkař v Horním Žďáru čp. 83, a po něm Wenzel Wawra (871). Větrný mlýn byl stržen roku 1897 a na jeho místě postavena zděná kaple (872). Předmětný pozemek náležel roku 1956 JZD v Horním Žďáru (873).
V roce 1853 udává se v Katastrálním oceňovacím elaborátu (874) i ta podrobnost, že větrný mlýn v Horním Žďáru o jednom mlýnském složení a s jedním pracujícím semlel za rok 280 měřic obilí. Z této poznámky můžeme vyvodit srovnání s rokem 1841, že roku 1853 pracoval již jen jeden větrný mlýn a nechybíme patrně, když onen údaj o roční výrobě vztáhneme na větrný mlýn na pozemkové parcele č. 1232 (LOKAL. 31), u něhož máme doloženou činnost i dlouho po tomto datu.
V dnešní době zemědělskou velkovýrobu v Horním Žďáru provozuje (a tedy hospodaří i na uvedených 2 lokalitách) Státní statek Hajnice, provozovna Horní Žďár. Pozemkové parcely jsou nově označeny : parcela č. 1232 číslem 222 a někdejší pozemková parcela č. 395 je dnes v pozemkové parcele č. 77. Pozemková parcela č. 222 je označena pomístním jménem U spáleniště, parcela č. 77 má místní název Na Dubáku (875).
Nadmořská výška lokality 117 je 544 m (876).
(870) GÚ-ÚAGK, SK, 1.c., list I.
(871) Cit. duplikát SK Horního Žďáru.
(872) J. Demuth, Der politische Bezirk Trautenau, Trautenau 1901, 502.
(873) GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení MNV.
(874) Cit. Catastral-Schätzungs-Elaborat duplikátu SK Horního Žďáru (Ober Soor).
(875) GÚČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Horní Žďár (F. Novotný) z 20.8. 1970.
(876) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 4-5, 1954.
