Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Studenec | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaStudenec

512 33
OkresTrutnov
P 96
Studenec u Trutnova
GPS50° 32' 44.8''
15° 33' 45.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
300 m JJV od kostela
Zaniklý
1831
1907 - rozebrán
Větrný mlýn Studenec

Pokorný:
Velmi známí dřevěný větrný mlýn stál asi 300 m na JJV od kostela ve Studenci na stavební parcele č. 7 (799). Místo bylo označováno také Nad Vinopalí, U zámku, později i Nad parkem. Vystavěn byl i se stavením čp.179 r.1831Ulverem. V stabilním katastru se uvádí stavební parcela č. 7 zprvu jako majetek Wenzela Dreslera, později jako majetek panství Studenec (Wenzel Ritter Bergenthal) (800). V polovině 19. století se tu semlelo ročně 150 měřic obilí (801). S úpadkem mlynářského řemesla, nedostatkem mletí, větrný mlýn scházel a r.1907 byl zbořen. Trámy byly rozřezány na prkna, měkké dříví spáleno, mlýnský kámen použit jako příkrov ke studni (802). Poloha Větrný mlýn leží ve výši kolem 530 m n.m. (803).
(799) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 7504, Studenetz, 1845 (stav roku 1842) list ad III. Asi 70 m na jih od mlýna je dřevěné stavení, označené jako stavební parcela č. 6.
(800) SÚA, SK, duplikát, 81, 12. Studenetz, Bau-Parzellen-Protocol.
(801) Mlýn měl jedno mlýnské složení a pracoval tu jeden člověk (GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát stabilního katastru, sumář Jičínsko, Windmühlen).
(802) M. Šorm, Bývalý „větrák“ ve Studenci u Horek, ČL, roč. 26/1926, 346 s podrobným popisem mlýna; „Bývalý větrák ve Studenci u Horek“, ČL, roč. 26, 252-254, s dvěma fotografiemi mlýna. Materiál k dějinám mlýna měl A. Šorm (zapůjčené laskavostí pí. Šormové), zejména rukopisné poznámky P. F. Starého. Podle nich byl mlýn zbořen roku 1908 posledním mlynářem F. Šormem (z čp. 181), jenž větrný mlýn i nakreslil. Akademická malířka O. Runtová nakreslila pro sborník Vesnice tkalců, č.1, 1925, 17-18, dvě perokresby podle fotografie. Situační náčrt od M. Šorma je v zmíněném Šormově materiálu. J. Kuřík napsal o tomto větrném mlýně do rodinné kroniky; s textem nás seznámil jeho syn J. Kuřík ze Studence (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 15.1. 1956).
(803) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-3, 1952.


Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Dresler Wenzel
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    Historické mapy

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické fotografie a pohlednice