V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Včelákov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVčelákov
Příkrakov -
539 57
OkresChrudim
Pokorný 170
Příkrakov
GPS49° 49' 14.5''
15° 54' 24.5''
Mapová značkaHolandský / Veřejně přístupný
400 m S od obce
Volně přístupný
1843
Větrný mlýn Včelákov

Mohutný větrný mlýn holandského typu byl postaven Václavem Čáslavským a jeho pěti společníky roku 1843 (z nich dva byli vodní mlynáři, tisovský a novotisovský) na Doležálkově kopci. Ve mlýně se mlelo i za bezvětří, a to žentourem, který v přízemí mlýna tahali koně nebo krávy. Tomu odpovídají i největší základy větrného mlýna v Česku jejichž vnější průměr je 14,5 m a tloušťka zdi 1,5 - 1,7 m.
Stavba se však moc nepovedla. Podle ústního podání byli sekerníci podplaceni konkurenčními vodními mlynáři aby odvedli nedobrou práci. Činnost mlýna skončila celkem brzy. Asi po dvaceti letech byl mlýn rozbořen. Dnes jsou z mlýna jen zbytky zdí vysoké 1,5 až 2 metry schované v listnatém lesíku.


Zřícenina
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Příkrakov -  ruina, zdi 1.5m až dva
     pověst říká, že při stavbě konkurenti z vodních mlýnů podplatilo sekerníky, že stavbu zkřížili, takže mlýn pořádně nefungoval, byl proto prý poháněn koněm
     (ten mohl vzhledem k velkému průměru chodit vevnitř )
     vnitřní průměr 11,5 m, tlouštka zdi až 1,7 - 1,5 m
     zdi z různě velkých kamenů, zbytky pouze jedněch dveří
     při budování skanzenu na Veselém kopci byl zájem mlýn obnovit, upravit cestu.
    Předseda místního národního výboru to odmítl, že by tam chodilo moc lidí a rušilo to.

    Technologické vybavení

    Základní obrázky