Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Včelákov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVčelákov
Příkrakov -
539 57
OkresChrudim
Pokorný 170
Příkrakov
GPS49° 49' 14.5''
15° 54' 24.5''
Mapová značkaHolandský / Ruiny objektu, zbytky stěn
400 m S od obce
Volně přístupný
1843
Větrný mlýn Včelákov

Mohutný větrný mlýn holandského typu byl postaven Václavem Čáslavským a jeho pěti společníky roku 1843 (z nich dva byli vodní mlynáři, tisovský a novotisovský) na Doležálkově kopci. Ve mlýně se mlelo i za bezvětří, a to žentourem, který v přízemí mlýna tahali koně nebo krávy. Tomu odpovídají i největší základy větrného mlýna v Česku jejichž vnější průměr je 14,5 m a tloušťka zdi 1,5 - 1,7 m.
Stavba se však moc nepovedla. Podle ústního podání byli sekerníci podplaceni konkurenčními vodními mlynáři aby odvedli nedobrou práci. Činnost mlýna skončila celkem brzy. Asi po dvaceti letech byl mlýn rozbořen. Dnes jsou z mlýna jen zbytky zdí vysoké 1,5 až 2 metry schované v listnatém lesíku.


Historie obecně

 

Z vlativědy Hlinecka:

Písemné prameny zmiňují Příkrakov poprvé v roce 1789. Na Doležálkově kopci nad obcí stál v letech 1843–60 (možná až do roku 1870) jediný větrný mlýn v Chrudimském okrese. Žádost na jeho stavbu podal František Čáslavský roku 1843. Ve mlýně se mlelo jen krátce a již mezi lety 1860–70 jej zbořili kvůli technickým nedostatkům. Tento mlýn holandského typu patřil k největším v Čechách a jeho základna měla průměr kolem 14 metrů. Hledám pro vlastivědu nějaký historický náčrt a při procházení Vašich stránek jsem zjistila, že jeden z největších mlýnů z té doby v databázi nemáte. Nebo jen špatně hledám? Děkuji za zpětnou vazbu. 

  O.Ondráčková, manažerka MAS Hlinecko

Zřícenina
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Příkrakov -  ruina, zdi 1.5m až dva
     pověst říká, že při stavbě konkurenti z vodních mlýnů podplatilo sekerníky, že stavbu zkřížili, takže mlýn pořádně nefungoval, byl proto prý poháněn koněm
     (ten mohl vzhledem k velkému průměru chodit vevnitř )
     vnitřní průměr 11,5 m, tlouštka zdi až 1,7 - 1,5 m
     zdi z různě velkých kamenů, zbytky pouze jedněch dveří
     při budování skanzenu na Veselém kopci byl zájem mlýn obnovit, upravit cestu.
    Předseda místního národního výboru to odmítl, že by tam chodilo moc lidí a rušilo to.

    Technologické vybavení

    Základní obrázky