Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Podle záznamů v místní kronice, vyhořel jeden větrný mlýn 3.1. 1847. Byl majetkem Václava Šimona z čp. 1.
Po uvedených větrných mlýnech nezůstaly již žádné pozůstatky (491). Obec Kunratice leží asi 300 m n. m., okolí dosahuje až cca 370 m (492, 493).
(491) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Kunraticích z 15. 2. 1956. Na katastrálních mapách nabyly větrné mlýny zatím identifikovány (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3715, Kunnersdorf, 1846, stav roku 1843 a z roku 1891).
(492) Srovnej státní mapu 1:5000 – odvozenou, listy Frýdlant 5-8, 4-6, 4-7, 1951