Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Zastupuje mlynář otce neb matku učňovu?
Zobrazit odpověď
Ano.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn zvaný Stuchlíkův patřil k čp. 153 a byl postaven asi roku 1859. V roce 1891 ho vyvrátil vátr a mlýn již nebyl obnoven. Stál 150 m S od stavení čp. 79.
Majitelé. Stuchlíkovi J. a A (1859 – 1887), Václav Stuchlík (-1882).
Pokorný:
Dalším mlýnem v Borovnici byl dřevěný panský větrný mlýn, (827) roku 1841 stojící na pozemkové parcele č. 623, v přímé vzdálenosti asi 650m na JV od kostela v Borovnici v trati Winter Seite.(828) V protokolu pozemkových parcel stabilního katastru z roku 1841 je vlastník dominikální parcely č. 623 uvedena obec Velká Borovnice.(829) Je vyznačen i na katastrální mapě z roku 1943.(830) Nachází se ve výši cca 526m.(831)
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
