Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn zvaný Stuchlíkův patřil k čp. 153 a byl postaven asi roku 1859. V roce 1891 ho vyvrátil vátr a mlýn již nebyl obnoven. Stál 150 m S od stavení čp. 79.
Majitelé. Stuchlíkovi J. a A (1859 – 1887), Václav Stuchlík (-1882).
Pokorný:
Dalším mlýnem v Borovnici byl dřevěný panský větrný mlýn, (827) roku 1841 stojící na pozemkové parcele č. 623, v přímé vzdálenosti asi 650m na JV od kostela v Borovnici v trati Winter Seite.(828) V protokolu pozemkových parcel stabilního katastru z roku 1841 je vlastník dominikální parcely č. 623 uvedena obec Velká Borovnice.(829) Je vyznačen i na katastrální mapě z roku 1943.(830) Nachází se ve výši cca 526m.(831)
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
