Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn zvaný Stuchlíkův patřil k čp. 153 a byl postaven asi roku 1859. V roce 1891 ho vyvrátil vátr a mlýn již nebyl obnoven. Stál 150 m S od stavení čp. 79.
Majitelé. Stuchlíkovi J. a A (1859 – 1887), Václav Stuchlík (-1882).
Pokorný:
Dalším mlýnem v Borovnici byl dřevěný panský větrný mlýn, (827) roku 1841 stojící na pozemkové parcele č. 623, v přímé vzdálenosti asi 650m na JV od kostela v Borovnici v trati Winter Seite.(828) V protokolu pozemkových parcel stabilního katastru z roku 1841 je vlastník dominikální parcely č. 623 uvedena obec Velká Borovnice.(829) Je vyznačen i na katastrální mapě z roku 1943.(830) Nachází se ve výši cca 526m.(831)
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
