Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn zvaný Stuchlíkův patřil k čp. 153 a byl postaven asi roku 1859. V roce 1891 ho vyvrátil vátr a mlýn již nebyl obnoven. Stál 150 m S od stavení čp. 79.
Majitelé. Stuchlíkovi J. a A (1859 – 1887), Václav Stuchlík (-1882).
Pokorný:
Dalším mlýnem v Borovnici byl dřevěný panský větrný mlýn, (827) roku 1841 stojící na pozemkové parcele č. 623, v přímé vzdálenosti asi 650m na JV od kostela v Borovnici v trati Winter Seite.(828) V protokolu pozemkových parcel stabilního katastru z roku 1841 je vlastník dominikální parcely č. 623 uvedena obec Velká Borovnice.(829) Je vyznačen i na katastrální mapě z roku 1943.(830) Nachází se ve výši cca 526m.(831)
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
