Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vysoké nad Jizerou | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVysoké nad Jizerou
Staroveská za 167
512 11
OkresSemily
Č
Vysoké nad Jizerou
GPS50° 41' 6.7''
15° 23' 53.5''
Mapová značkaVětrné čerpadlo / Zaniklý objekt, památník
200 m JZ od OÚ
Zaniklý
1895
asi 1931 - rozebrán
(odvezen do: firma Rón a Štefek)
Větrný mlýn Vysoké nad Jizerou

Zajíčkova kronika z roku 1930 (z archívu Muzea Vysoké nad Jizerou)

- První projekt na zřízení stálého vodovodu a využitím větrného motoru vypracovala firma Josef Friedländer, inženýr, Vídně v roce 1893. Vystavěno v roce 1895. Bylo zřízeno 8 hydrantů, z toho dva na náměstí.
- „Věž motorová byla původně 16 m vysoká. Ježto větry severní a východní málo účinkovaly, postavena firmou Friedländer věž o výšce 25 m v roce 1900 a jednoduché čerpadlo zaměněno dvojčinným. Náklad na vodovod činil nejprve 12.337 zlatých r. č., nová věž stála 5 564 kor. rak.“
- „Po 40 letech možno říci, že celý vodovodní podnik byl nedostatečný. Provedení bylo solidní co do materiálu i práce, ale základní věcí bylo mály málo promyšleny. Pramen u Petruškových není potřebné vydatnosti a včas vydatných větrů nestačil dodávati čerpadlu vody. – Vítr jest přece jen nestálá síla a včas delšího bezvětří vyprázdnil se vodojem z polovice, neboť 900 hl. musilo býti stále v zásobě pro případ požáru, nebylo vody k potřebě domácností. – Voda byla sice dobré jakosti, ale přece jen z vodojemu vyvětralá. – Tlak vody byl pro případ požáru velmi skrovný a nedostatečnost vodovodu pro tento případ ukázala se při požáru r. 1904. Přes tyto nedostatky sloužil vodovod dlouhá léta a větrný motor byl v městečku typickým zjevem. Však v posledních letech 20-tých tohoto století byly nedostatky vodovodu velmi citelné. Vodovodní roury vypovídaly službu, výtokové stojany rovněž, místem voda vůbec netekla, krátce vodovod dosluhoval. V roce 1930 přiváděna voda již 14 dní před vánoci do starého vodojemu z nového potrubí od Bílé skály. Věž čerpadlo výtoky prodány firmě Rón a Štefek na Moravě za 2.400 Kč.“


Neexistuje
Větrné čerpadlo
Kovová

Výška stožáru byla z původních 16 m přestavěna v roce 1900 na 25 m.

Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice