Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Zděný mlýn holandského typu postavil okolo roku 1857 olejník František Šustr na návrší nad městem k pohonu strojů na lisování oleje. Byl však postaven na místě, kde nebylo dost větru. Proto ho brzy zrušil a perutě odstranil. Další majitel Václav Vonka, který vlastnil i nedaleký objekt "Vonkovna" přestavěl mlýn na stodolu. Dalším majitelem byl Vincenc Zakouřil - majitel zahradnictví. Ten chtěl přestavět mlýn na stáj pro tři důstojnické koně a plány byly již vyhotoveny. Náklady na přestavbu však přišly panu Zakouřilovi příliš vysoké a tak se neralizovaly.
Pro mlýn dodnes zůstal zachován název U větrníku a pro přilehlou stavbu Volejna. Budova dlouho sloužila jako sklad. V roce 1966, kdy se majitelem stal MěNV v Mladé Boleslavi, byla stavba již zchátralá, bez střechy. Nyní je objekt rekonstruován a slouží jako letní byt.
Pokorný:
. Zděný větrný mlýn byl vystavěn v 50. letech 19. století olejníkem Františkem Šustrem (132) na návrší nad předměstím zvaným Pták. Mlýn poháněl stroje k lisování oleje, ale neosvědčil se pro slabý vítr (133), brzy byl zrušen a perutě odstraněny. Název místa U Větrníku se zachoval i v pozdějších letech, stejně jako Volejna zůstalo stavení pod strání (134). Dům čp. 92/IV, vzdálený od budovy větrného mlýna asi 40m, náležel Václavu Vonkovi i s budovou větrného mlýna; odtud pro uvedený dům užíván i název Vonkovna (135). Václav Vonka přestavěl mlýn na stodolu (136). Budova mlýna v posledních letech sloužila jako skladiště (stav. parcela č. kat. 915) (137), majitelkou byla ing. Dagmar Císařová (138). V prosinci 1966 stala se vlastníkem budovy mlýna MěNV v Mladé Boleslavi. Stavba je nyní zchátralá, bez střechy, jsou zachovány pouze obvodové zdi (139).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 238m (140).
(132) Olejník F. Šustr dostal povolení ke stavbě 15.9. 1856 (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení okresního muzea v Mladé Boleslavi z 18.5. 1955; Archiv města Boleslav, 9/25-36; V. F. Rudolf, Staré obrázky boleslavské, 7).
(133) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Mnichově Hradišti z 13.1. 1954, čj. 166/54.
(134) K. Sellner, Větrák v Mladé Boleslavi, Boleslavan, roč. 9/1934-1935, 211 s reprodukcí perokresby větrného mlýna. Autor cituje V. F. Rudolfa.
(135) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ing. J. Škody z 28.2. 1956.
(136) R. 1895, viz sdělení okresního muzea v Mladé Boleslavi.
(137) Přístup k větrnému mlýnu je zahradou vily čp. 222 z Václavkovy ulice (dle sdělení ing. V. Štancla).
(138) Snímek z roku 1955 v GÚ – ČSAV, VM – Č. O větrném mlýně se zmiňuje i V. Teklý, ČT, roč. 61/1944, 45.
(139) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení Městského národního výboru – odbor výstavby – Mladá Boleslav ze 4.8. 1970, čj. 3087.
(140) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 1-5, 1954.
