Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Mladá Boleslav | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMladá Boleslav
Bezručova 1240/II
293 01
OkresMladá Boleslav
P 44
Mladá Boleslav
GPS50° 25' 13.6''
14° 54' 14.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
V záhradě ve V části města
Nepřístupný
1857
Větrný mlýn Mladá Boleslav

Zděný mlýn holandského typu postavil okolo roku 1857 olejník František Šustr na návrší nad městem k pohonu strojů na lisování oleje. Byl však postaven na místě, kde nebylo dost větru. Proto ho brzy zrušil a perutě odstranil. Další majitel Václav Vonka, který vlastnil i nedaleký objekt "Vonkovna" přestavěl mlýn na stodolu. Dalším majitelem byl Vincenc Zakouřil - majitel zahradnictví. Ten chtěl přestavět mlýn na stáj pro tři důstojnické koně a plány byly již vyhotoveny. Náklady na přestavbu však přišly panu Zakouřilovi příliš vysoké a tak se neralizovaly.
Pro mlýn dodnes zůstal zachován název U větrníku a pro přilehlou stavbu Volejna. Budova dlouho sloužila jako sklad. V roce 1966, kdy se majitelem stal MěNV v Mladé Boleslavi, byla stavba již zchátralá, bez střechy. Nyní je objekt rekonstruován a slouží jako letní byt.
Pokorný:
. Zděný větrný mlýn byl vystavěn v 50. letech 19. století olejníkem Františkem Šustrem (132) na návrší nad předměstím zvaným Pták. Mlýn poháněl stroje k lisování oleje, ale neosvědčil se pro slabý vítr (133), brzy byl zrušen a perutě odstraněny. Název místa U Větrníku se zachoval i v pozdějších letech, stejně jako Volejna zůstalo stavení pod strání (134). Dům čp. 92/IV, vzdálený od budovy větrného mlýna asi 40m, náležel Václavu Vonkovi i s budovou větrného mlýna; odtud pro uvedený dům užíván i název Vonkovna (135). Václav Vonka přestavěl mlýn na stodolu (136). Budova mlýna v posledních letech sloužila jako skladiště (stav. parcela č. kat. 915) (137), majitelkou byla ing. Dagmar Císařová (138). V prosinci 1966 stala se vlastníkem budovy mlýna MěNV v Mladé Boleslavi. Stavba je nyní zchátralá, bez střechy, jsou zachovány pouze obvodové zdi (139).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 238m (140).
(132) Olejník F. Šustr dostal povolení ke stavbě 15.9. 1856 (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení okresního muzea v Mladé Boleslavi z 18.5. 1955; Archiv města Boleslav, 9/25-36; V. F. Rudolf, Staré obrázky boleslavské, 7).
(133) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Mnichově Hradišti z 13.1. 1954, čj. 166/54.
(134) K. Sellner, Větrák v Mladé Boleslavi, Boleslavan, roč. 9/1934-1935, 211 s reprodukcí perokresby větrného mlýna. Autor cituje V. F. Rudolfa.
(135) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ing. J. Škody z 28.2. 1956.
(136) R. 1895, viz sdělení okresního muzea v Mladé Boleslavi.
(137) Přístup k větrnému mlýnu je zahradou vily čp. 222 z Václavkovy ulice (dle sdělení ing. V. Štancla).
(138) Snímek z roku 1955 v GÚ – ČSAV, VM – Č. O větrném mlýně se zmiňuje i V. Teklý, ČT, roč. 61/1944, 45.
(139) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení Městského národního výboru – odbor výstavby – Mladá Boleslav ze 4.8. 1970, čj. 3087.
(140) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 1-5, 1954.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Šustr františek
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Základní obrázky

Současné fotografie - exteriér