Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek) přivezl do Zbraslavi MUDr. František Koblížek, (1863 – 1937) lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu, ze své rodné obce Telecí u Poličky. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval je vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle bylo nahrazeno jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. Později bylo čerpadlo přemístěno roku 1934 asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpání vody pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, r. 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti…) již nedošlo, takže čerpadlo od té doby slouží jako dekorace.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
