Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek) přivezl do Zbraslavi MUDr. František Koblížek, (1863 – 1937) lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu, ze své rodné obce Telecí u Poličky. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval je vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle bylo nahrazeno jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. Později bylo čerpadlo přemístěno roku 1934 asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpání vody pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, r. 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti…) již nedošlo, takže čerpadlo od té doby slouží jako dekorace.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
