Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek) přivezl do Zbraslavi MUDr. František Koblížek, (1863 – 1937) lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu, ze své rodné obce Telecí u Poličky. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval je vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle bylo nahrazeno jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. Později bylo čerpadlo přemístěno roku 1934 asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpání vody pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, r. 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti…) již nedošlo, takže čerpadlo od té doby slouží jako dekorace.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
