Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Prameny k poznávání větrných mlýnů

Texty v kapitole "Prameny k poznávání mlýnů" napsala Mgr. Hana Klimešová pro knihu Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II. a tento text laskavě poskytla a povolila úpravy pro potřebu větrných mlýnů. Na text se vztahují veškerá autorská práva a nesmí být kopírován ke komerčním účelům.

Další informace o možných pramenech najdete na stránkách www.vodnimlyny.cz v kapitole poznáváme vodní mlýny.