Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1849 na návrší nad obcí. Jeho stavitelé jsou Jakub Souček a Antonín Nečas z Petrovic. Bohuš Kremsa z Valchova, který vlastnil mlýn v letech 1920-24, v roce 1922 mlýn modernizoval tak že odstranil lopaty a mlecí složení nahradil dvěma válcovými stolicemi. K mlýnu přistavěl kůlnu, v níž byl plynový motor na koks. V dalších letech se vystřídalo několik majitelů, až v roce 1965 koupil již prázdnou budovu Alois Souček. Válcová budova mlýna o průměru 8 m a výšce 10,2 m sloužila dále jako obydlí rodině Součkově. Poslední mlynář jako důchodce opakovaně žádal památkáře o příspěvek na opravy. Dne 18. března 1964 vypukl ve mlýně požár, který znamenal jeho konec. Po něm zůstaly z mlýna jen obvodové zdi. V roce 1974 majitelka opravila stavbu a upravila ji na pension. Dnes je objekt mlýna poznamenán přístavbami a dalšími úpravami. Stále je však zajímavou krajinnou dominantou.
