Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1849 na návrší nad obcí. Jeho stavitelé jsou Jakub Souček a Antonín Nečas z Petrovic. Bohuš Kremsa z Valchova, který vlastnil mlýn v letech 1920-24, v roce 1922 mlýn modernizoval tak že odstranil lopaty a mlecí složení nahradil dvěma válcovými stolicemi. K mlýnu přistavěl kůlnu, v níž byl plynový motor na koks. V dalších letech se vystřídalo několik majitelů, až v roce 1965 koupil již prázdnou budovu Alois Souček. Válcová budova mlýna o průměru 8 m a výšce 10,2 m sloužila dále jako obydlí rodině Součkově. Poslední mlynář jako důchodce opakovaně žádal památkáře o příspěvek na opravy. Dne 18. března 1964 vypukl ve mlýně požár, který znamenal jeho konec. Po něm zůstaly z mlýna jen obvodové zdi. V roce 1974 majitelka opravila stavbu a upravila ji na pension. Dnes je objekt mlýna poznamenán přístavbami a dalšími úpravami. Stále je však zajímavou krajinnou dominantou.
