Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Zděný mlýn holandského typu byl postaven roku 1849 na návrší nad obcí. Jeho stavitelé jsou Jakub Souček a Antonín Nečas z Petrovic. Bohuš Kremsa z Valchova, který vlastnil mlýn v letech 1920-24, v roce 1922 mlýn modernizoval tak že odstranil lopaty a mlecí složení nahradil dvěma válcovými stolicemi. K mlýnu přistavěl kůlnu, v níž byl plynový motor na koks. V dalších letech se vystřídalo několik majitelů, až v roce 1965 koupil již prázdnou budovu Alois Souček. Válcová budova mlýna o průměru 8 m a výšce 10,2 m sloužila dále jako obydlí rodině Součkově. Poslední mlynář jako důchodce opakovaně žádal památkáře o příspěvek na opravy. Dne 18. března 1964 vypukl ve mlýně požár, který znamenal jeho konec. Po něm zůstaly z mlýna jen obvodové zdi. V roce 1974 majitelka opravila stavbu a upravila ji na pension. Dnes je objekt mlýna poznamenán přístavbami a dalšími úpravami. Stále je však zajímavou krajinnou dominantou.
