Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
V padesátých letech 18. století byl na západ od obce postaven mlýn holandského typu. Válcová stavba z lomového kamene o průměru šest metrů měla kuželovou střechu krytou šindelem. Mlýn fungoval do roku 1912, kdy na pokyn hraběte Brechtolda mlynář technické zařízení i perutě demontoval a odvezl na velkostatek Buchlovice. Objekt mlýna si upravil k trvalému bydlení. V roce 1950 byla opravena šindelová střecha. O třináct let později budova kompletně vyhořela a již nebyla obnovena. V soukromé zahradě se dnes nacházejí jen zbytky obvodových zdí.
