Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu u čp. 25 stával asi 500 m severně od obce v trati
Michovský mokří na parcele č. 107. Byl údajně postaven před rokem 1786 a zanikl
po roce 1841. Roční činže vrchnosti činila 12 zl., laudemium při převodu na člena
rodiny 5%, na jinou osobu 10%.
Majiteli mlýna byla nejprve vrchnost, roku 1786 Jakub Hrubý z Lochova, 1787
Josef Ledvinka, 1793 František Janoušek ze Sudic, 1793 Josef Ledvinka
ze Šumperka, 1803 Libor Navrátil, 1841 František a Anna Foltenekovi.
Zajímavé je, že tento mlýn není zachycen na mapě II. vojenského mapování, které
proběhlo v letech 1836 – 1852.
Václav Burian uvádí, že mlýn je zachycen na katastrální mapě Březska z roku 1834, na indikační skice obce Březsko z roku 1834 jsem však tento mlýn nenalezl a nutno podotknout, že ani parcela o čísle 107 se v trati Michovský mokří v daném roce nenacházela.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
