V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu u čp. 25 stával asi 500 m severně od obce v trati
Michovský mokří na parcele č. 107. Byl údajně postaven před rokem 1786 a zanikl
po roce 1841. Roční činže vrchnosti činila 12 zl., laudemium při převodu na člena
rodiny 5%, na jinou osobu 10%.
Majiteli mlýna byla nejprve vrchnost, roku 1786 Jakub Hrubý z Lochova, 1787
Josef Ledvinka, 1793 František Janoušek ze Sudic, 1793 Josef Ledvinka
ze Šumperka, 1803 Libor Navrátil, 1841 František a Anna Foltenekovi.
Zajímavé je, že tento mlýn není zachycen na mapě II. vojenského mapování, které
proběhlo v letech 1836 – 1852.
Václav Burian uvádí, že mlýn je zachycen na katastrální mapě Březska z roku 1834, na indikační skice obce Březsko z roku 1834 jsem však tento mlýn nenalezl a nutno podotknout, že ani parcela o čísle 107 se v trati Michovský mokří v daném roce nenacházela.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
