Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu u čp. 25 stával asi 500 m severně od obce v trati
Michovský mokří na parcele č. 107. Byl údajně postaven před rokem 1786 a zanikl
po roce 1841. Roční činže vrchnosti činila 12 zl., laudemium při převodu na člena
rodiny 5%, na jinou osobu 10%.
Majiteli mlýna byla nejprve vrchnost, roku 1786 Jakub Hrubý z Lochova, 1787
Josef Ledvinka, 1793 František Janoušek ze Sudic, 1793 Josef Ledvinka
ze Šumperka, 1803 Libor Navrátil, 1841 František a Anna Foltenekovi.
Zajímavé je, že tento mlýn není zachycen na mapě II. vojenského mapování, které
proběhlo v letech 1836 – 1852.
Václav Burian uvádí, že mlýn je zachycen na katastrální mapě Březska z roku 1834, na indikační skice obce Březsko z roku 1834 jsem však tento mlýn nenalezl a nutno podotknout, že ani parcela o čísle 107 se v trati Michovský mokří v daném roce nenacházela.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,