Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
lit: Slavíčková H., Hřensko, 1992, str. 29:
Zcela specifické postavení mezi mlýny zaujímal větrný mlýn v Labské Stráni., postavený v roce 1914. Mlelo se na něm obilí a kukuřice na šrot pro výkrmn vepřového dobytka, jehož chov se zde v době před první světovou válkou dost rozšířil. Existenci větrného mlýna ale brzy učinilo konec zavedení elektřiny (r. 1922). Protože se stal nepraktickým, byl v roce 1925 snesen. Existue i obrázek větrného kola na ocelovém stožáru.
