Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak se ostří mlýnské kameny?
Zobrazit odpověď
Oškrdy.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn na katastrálním území Zvičina, vyznačený na speciální mapě z let 1847-1860 (900) při SV okraji Zvičiny, stál na pozemku, který nyní náleží k čp. 22 (Antonína Horáka). Mlýn byl patrně postaven ve 40. letech 19. století, kdy v protokolu stavebních parcel stabilního katastru uvádí jako majitel stavební parcely č. 32 Wenzel Dittrich ze Zvičiny čp. 22 (901). Větrný mlýn o jednom složení pracoval s jedním pracovníkem a semlel ročně 550 měřic obilí (902). V činnosti byl asi do roku 1880. Kolem roku 1900 rozebral tehdejší majitel mlýna Patzelt již zchátralou stavbu, dřevo bylo spáleno a použit i kámen ze základů (903). Povědomí o někdejším větrném mlýně se v místě již neudrželo (904).
(900) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 9.
(901) SÚA, SK, duplikát, 90, 23, Switschin, Bau-Parzellen-Protocol.
(902)Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(903) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Třebihošti (vypracovaná A.Kudrnovským) ze 6.3. 1956.
(904) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Třebihošti z 3.8. 1970.
