V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn na katastrálním území Zvičina, vyznačený na speciální mapě z let 1847-1860 (900) při SV okraji Zvičiny, stál na pozemku, který nyní náleží k čp. 22 (Antonína Horáka). Mlýn byl patrně postaven ve 40. letech 19. století, kdy v protokolu stavebních parcel stabilního katastru uvádí jako majitel stavební parcely č. 32 Wenzel Dittrich ze Zvičiny čp. 22 (901). Větrný mlýn o jednom složení pracoval s jedním pracovníkem a semlel ročně 550 měřic obilí (902). V činnosti byl asi do roku 1880. Kolem roku 1900 rozebral tehdejší majitel mlýna Patzelt již zchátralou stavbu, dřevo bylo spáleno a použit i kámen ze základů (903). Povědomí o někdejším větrném mlýně se v místě již neudrželo (904).
(900) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 9.
(901) SÚA, SK, duplikát, 90, 23, Switschin, Bau-Parzellen-Protocol.
(902)Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(903) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Třebihošti (vypracovaná A.Kudrnovským) ze 6.3. 1956.
(904) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Třebihošti z 3.8. 1970.
