Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn na katastrálním území Zvičina, vyznačený na speciální mapě z let 1847-1860 (900) při SV okraji Zvičiny, stál na pozemku, který nyní náleží k čp. 22 (Antonína Horáka). Mlýn byl patrně postaven ve 40. letech 19. století, kdy v protokolu stavebních parcel stabilního katastru uvádí jako majitel stavební parcely č. 32 Wenzel Dittrich ze Zvičiny čp. 22 (901). Větrný mlýn o jednom složení pracoval s jedním pracovníkem a semlel ročně 550 měřic obilí (902). V činnosti byl asi do roku 1880. Kolem roku 1900 rozebral tehdejší majitel mlýna Patzelt již zchátralou stavbu, dřevo bylo spáleno a použit i kámen ze základů (903). Povědomí o někdejším větrném mlýně se v místě již neudrželo (904).
(900) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 9.
(901) SÚA, SK, duplikát, 90, 23, Switschin, Bau-Parzellen-Protocol.
(902)Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(903) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Třebihošti (vypracovaná A.Kudrnovským) ze 6.3. 1956.
(904) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Třebihošti z 3.8. 1970.
