Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Asi 300 m na jih od návesního rybníčku v Mnichově stál roku 1843 zděný, okrouhlý větrný mlýn na pozemkové parcele č. 357, označený v katastrální mapě jako stavební parcela č. 22 (600). Rustikální pozemková parcela v trati Windmühlflur je roku 1843 zapsána Josephu Haineovi, větrnému mlynáři v Mnichově čp. 18 (601). Větrný mlýn pracoval o jednom složení a s jedním pracujícím (602). Roku 1897 se již na katastrální mapě nenachází. Lokalita leží v nadmořské výšce cca 495 m (604). Uvádí ji i Sommer (605). Dnes nejsou patrný na místě po bývalém větrném mlýně již žádné pozůstatky (606).
(600) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4778, München, 1846 (stav roku 1843), list II.
(601) SÚA, SK, duplikát, 114, 26, München, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzelen-Protocol, 1843. V protokole o stavebních parcelách je poznamenáno, že stavební parcela č. 22 (čp. 18) nebyla pro stavební závady klasifikována.
(602) Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat a shodně s ním sumář Oceňovacího operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Industrieller Gewerbestand, kraj Litoměřický, Windmühlen).
