Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Asi 300 m na jih od návesního rybníčku v Mnichově stál roku 1843 zděný, okrouhlý větrný mlýn na pozemkové parcele č. 357, označený v katastrální mapě jako stavební parcela č. 22 (600). Rustikální pozemková parcela v trati Windmühlflur je roku 1843 zapsána Josephu Haineovi, větrnému mlynáři v Mnichově čp. 18 (601). Větrný mlýn pracoval o jednom složení a s jedním pracujícím (602). Roku 1897 se již na katastrální mapě nenachází. Lokalita leží v nadmořské výšce cca 495 m (604). Uvádí ji i Sommer (605). Dnes nejsou patrný na místě po bývalém větrném mlýně již žádné pozůstatky (606).
(600) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4778, München, 1846 (stav roku 1843), list II.
(601) SÚA, SK, duplikát, 114, 26, München, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzelen-Protocol, 1843. V protokole o stavebních parcelách je poznamenáno, že stavební parcela č. 22 (čp. 18) nebyla pro stavební závady klasifikována.
(602) Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat a shodně s ním sumář Oceňovacího operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Industrieller Gewerbestand, kraj Litoměřický, Windmühlen).
