Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Čeho docilujeme loupačkou?
Zobrazit odpověď
Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
U Kojetína stál větrný mlýn v místě dosud nazývaném Na Větrníku. Byl přistaven k vodnímu mlýnu (usedlost čp. 6) (232) jako výpomoc pro dobu, kdy nebylo dostatek vody. Mlýn byl postaven kojetínským mlynářem Františkem Slabou r. 1823 (233). Lokalita je položena cca 440m nad mořem(234).
(232) V místě není již po mlýnu památky (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Mykyšky z Kojetína č. 14 ze 16.4. 1956 na základě vyprávění Jana Jiřího z Hrazan).
(233) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Není vyznačen ani na staré katastrální mapě (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3261, 1840–stav roku 1830, Kojetín), ani na mapě z let 1847-1860 nebo na mapě Kummersbergově.
(234) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Milevsko 2-0, 1934.
