Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
U Kojetína stál větrný mlýn v místě dosud nazývaném Na Větrníku. Byl přistaven k vodnímu mlýnu (usedlost čp. 6) (232) jako výpomoc pro dobu, kdy nebylo dostatek vody. Mlýn byl postaven kojetínským mlynářem Františkem Slabou r. 1823 (233). Lokalita je položena cca 440m nad mořem(234).
(232) V místě není již po mlýnu památky (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Mykyšky z Kojetína č. 14 ze 16.4. 1956 na základě vyprávění Jana Jiřího z Hrazan).
(233) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Není vyznačen ani na staré katastrální mapě (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3261, 1840–stav roku 1830, Kojetín), ani na mapě z let 1847-1860 nebo na mapě Kummersbergově.
(234) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Milevsko 2-0, 1934.
