Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Borovnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBorovnice
-
544 77
OkresBenešov
Pokorný 111
Borovnice
GPS50° 30' 11.1''
15° 37' 55.3''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
1,5 km VJV od OÚ
28343/6-3442 z r.1964
otevřít list NPÚ
Volně přístupný
1841
Větrný mlýn Borovnice

Borovnický větřák je jediným i když jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Původně stálo v Borovnici pět mlýnů. Poslední z nich postavený v roce 1846 Augustinem Haklem přečkal až do roku 1968. Do té doby byl opakovaně opravován, např. po zásahu bleskem v roku 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.
V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor občanů i MNV Borovnice mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde leží jeho zbytky dodnes. Části základového trámoví, které zůstaly v obci Borovnice shořely 30.6.1979. O rekonstrukci borovnického větřáku uvažují ve skanzenu v Kouřimi. Velký zájem na obnovení svého mlýna mají však i občané obce Borovnice. Pomoci jim může podrobná dokumentace mlýna, která byla v roce 1965 provedena firmou Stavoprojekt Hradec Králové. Nedůslednost státní památkové péče vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech, neboť díly uložené v Kouřimi jsou již vinou opakovaného převážení a špatného skladování pro rekonstrukci nepoužitelné.


Zřícenina
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Základní obrázky