Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Jaké mají obrátky v minutě hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu vždy dáti číslo 225.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Borovnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBorovnice
Haklův replika -
544 77
OkresTrutnov
P 111
Borovnice u Staré Paky
GPS50° 30' 27.6''
15° 36' 9.8''
Mapová značkaNěmecký / Novostavba
1,5 km VJV od OÚ
28343/6-3442 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1846
1968 - rozebrán
(odvezen do: skanzen v Kouřimi)
Větrný mlýn Borovnice

Borovnický větřák je jediným i když jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Původně stálo v Borovnici pět mlýnů. Poslední z nich postavený v roce 1846 Augustinem Haklem přečkal až do roku 1968. Do té doby byl opakovaně opravován, např. po zásahu bleskem v roku 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.
V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor občanů i MNV Borovnice mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde leží jeho zbytky dodnes. Části základového trámoví, které zůstaly v obci Borovnice shořely 30. 6. 1979. O rekonstrukci borovnického větřáku uvažují ve skanzenu v Kouřimi.
Velký zájem na obnovení svého mlýna mají však i občané obce Borovnice. Pomoci jim může podrobná dokumentace mlýna, která byla v roce 1965 provedena firmou Stavoprojekt Hradec Králové. Nedůslednost státní památkové péče vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech, neboť díly uložené v Kouřimi jsou již vinou opakovaného převážení a špatného skladování pro rekonstrukci nepoužitelné.
V roce 2004 založil jiří Chvojka Sdružení větrák Borovnice, které si dalo za cíl obnovit větrrný mlýn v obci Borovnice. Podařilo se jim nechat vypracovat vstupní projekt, najít a upravit vhodné místo pro stavbu mlýna a pustili se do stavby. A 27. června 2020 byla slavnostně ukončena jeho stavba. První mlýn německého typu v Čechách je hotov a otevřen veřejnosti.


Historie obecně

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Hakl
    Zřícenina
    Německý
    Dřevěná

    Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.

    Technologické vybavení

     Pomocí Ctrl a kliknutím na odkaz si otevřete stránky sdružrní Větrák a článek z Deníku.

     http://www.vetrak.borovnice.cz/

    https://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/borovnice-vyhlizi-svuj-vetrny-mlyn-20161007.html

    ----------------------------------

              V kronice rodu Čeřovských se uvádí zajímavá praxe, jak zlevnit mouku v době nouze: „Za dob mého pradědečka byly výdělky ve mlýně velmi špatné. Lidé se tenkrát v kraji živili výhradně tkalcovstvím a zemědělstvím při velmi nízkém výdělku. Nemohli si opatřiti ani nejnutnějších životních potřeb, ba ani na dobrý chléb nebylo.

    Mlynář Augustin Čeřovský jezdil pravidelně do Hořic v Podkrkonoší pro vikev a směsku a z toho namlel mouky, kterou lidé kupovali a pekli z ní nouzový chléb“.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
            Majiteli mlýna v Borovnici je v jejich kronice zapsána, jako zde opravdu doložená, ale i jinde oblíbená historka s kozou.
    „Hospodář z blízké vesničky Klimše vedl z Velké Borovnice kozu, kterou si přivázal ke křídlu větrného mlýna a šel si do mlýna pohovořit s mlynářem. Větrný mlýn nebyl zajištěn, zavál silný vítr, křídla se roztočila, vynesla kozu nahoru a koza se uškrtila.“

    Základní obrázky

    Historické fotografie a pohlednice

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické mapy

    Ostatní

    Obrazy

    Současné fotografie - exteriér